#16 O cukrařině a cukrářské inspiraci s Gabčou a Michalem Hrubcovými

Z hasiče cukrářem. Z hašení požárů k hašení nedostatku vanilky. Co se stane, když po deseti letech u hasičů člověk zjistí, že už nechce jen hasit požáry, ale chce se dívat na hezčí věci? A co když se k tomu přidá láska k gastronomii, francouzské cukrařině a chuť vytvořit něco vlastního? V této epizodě Příběhů na cestách jsme si povídali s Gabčou a Michalem Hrubcovými, kteří před čtrnácti lety založili cukrářskou značku Votre plaisir. Dnes jejich cukrárnu najdete v Klimentské ulici v Praze, ale jejich cesta k vlastnímu místu rozhodně nebyla přímočará. Michal byl deset let profesionálním hasičem. Už tehdy věděl, že tahle práce nebude napořád. Když se po letech začal ozývat pocit, že mu práce nepřináší radost a že je čas posunout se dál, přišel společně s Gabrielou nápad spojit jejich lásku k jídlu a gastronomii s něčím vlastním. A protože měl Michal k Francii blízko, část života prožil v Alžírsku a ve Francii trávil velkou část prázdnin, byla jejich cesta poměrně jasná. Francouzská cukrařina je lákala nejen svou precizností, ale také tím, že v Česku tehdy nebyla zdaleka tak běžná. Začínali na trzích. Neměli vlastní provozovnu, později vyráběli v Kbelích a své výrobky rozváželi. Postupně zjistili, že velkoobchod má své výhody, ale také zásadní nevýhodu. Na konec řetězce nemáte kontrolu. A pokud někde zákazník dostane produkt s vaším jménem, ale není správně uskladněný nebo podaný, dopadá to nakonec na vaši značku. Cesta k vlastnímu místo vedla přes několik kol kolaudací. Dnes už jsou v tom, jak sami s úsměvem říkají, poměrně zběhlí. Gabča a Michal si hned na začátku rozdělili role. Michal se věnuje výrobě, Gabriela se stará o všechno ostatní, co je pro fungování podniku potřeba. Od provozu přes účetnictví až po všechny věci, které zákazník často vůbec nevidí, ale bez kterých by žádný podnik nemohl fungovat. V rozhovoru jsme se dostali i k samotné cukrařině. Michal je samouk. Chtěl pochopit, jak všechno funguje, a tak začal studovat odborné knihy, zkoušet, hledat vlastní cesty a postupně se učit. Ani dnes nemá pocit, že je hotovo. Když se pustí třeba do pistáciového piškotu, nestačí mu jednoduše vzít recept a zopakovat ho. Zajímá ho princip a hledá vlastní cestu. Za inspirací pravidelně vyrážejí také do Francie. Navštěvují tamní cukrárny, ochutnávají, sledují nové trendy a přemýšlejí, jak může sladké vypadat a jak ho chtějí sami lidem představovat. Francouzská cukrařina má podle nich jednu velkou výhodu. Dokázala si zachovat tradiční místa a zároveň reagovat na obrovský tlak na inovace. Vedle nových postupů tak stále funguje důraz na sezónnost, lokálnost a tradici. A pak je tu v úvodu rozhovoru zmiňovaná vanilka. Když začínali, byl český trh s vanilkou tristní. Kvalita nebyla dobrá a cena byla naopak velmi vysoká. Začali proto pátrat po tom, odkud vanilka skutečně pochází, co může nabídnout a jak se dostat co nejblíž k jejímu původu. Dnes spolupracují se stejným dodavatelem z Mexika už čtrnáct let. Přestože je na trhu mnohem větší výběr vanilek než dříve, nemají potřebu svou cestu měnit. Důležitý je pro ně co nejkratší řetězec mezi původem suroviny a výsledným produktem a především kvalita. A pokud vás láká svět francouzské cukrařiny, můžete se s nimi vydat i přímo do Paříže. Dvakrát ročně tam pořádají cesty pro lidi, kteří chtějí ochutnávat a poznávat nejlepší cukrárny z trochu jiné perspektivy. Poslechněte si nový díl Příběhů na cestách s Gabčou a Michalem Hrubcovými. O cestě od hasičiny k cukrařině, o podnikání ve dvou, francouzské inspiraci, vanilce, poctivých surovinách, neustálém učení i o tom, proč někdy stojí za to opustit jistotu a vydat se za tím, co člověka skutečně baví. A možná po poslechu dostanete chuť nejen na dortík, ale také na trochu té Votre plaisir.