Malý průvodce historickými mírami, které ještě stále potkáváme v naší mluvě a mnohdy určitě netušíme co znamenají.

Několikrát jsme za poslední čas narazili na různé staré měrné jednotky. V hovoru, písemných materiálech, vánočních koledách či u vstupních bran do měst. Například naposledy v Litomyšli, kde mají ve zdi staré radnice dodnes vzorový český loket.

Napadlo nás, že mnohdy vlastně netušíme co ta či ona míra znamená. Zaujalo nás to tak, že jsme se o to začali zajímat a výsledky našeho zjišťování jsme vetkli do tohoto malého průvodce starými mírami.

Zůstaneme pro naši potřebu u jednotek, které vznikly na přelomu 16. - 17. století. No jasně, že i před tím se měřilo. První jednotky navazovaly na míru římskou. Další pak vznikaly v průběhu časů, ale většina z těchto jednotek byla do metrické soustavy nepřevoditelná. Míry se například historicky odvozovaly také od úrodnosti polí. Každé pole mělo samozřejmě jinou úrodnost, takže výsledky byly dosti nepřesné. Obdobné to bylo i s mírami "dutými". Délkové míry, které budeme používat v našem průvodci, se odvozují od velikosti panovníka Přemysla Otakara II. a ve městech byly vytesány do zdí radnice či kostelů.

V roce 1876 byla v Rakousku oficiálně stanovena metrická soustava a staré míry už zůstaly pouze v lidovém názvosloví a některé osamoceně přežily dodnes. Pojďme se na ně podívat.

Staročeské jednotky délky:

• palec = 2,47 cm
• píď = 8 palců = 19,76 cm
• střevíc = 12 palců = 29,64 cm
• loket = 2 střevíce (3 pídě, 24 palců) = 59,28 cm
• sáh = 3 lokte (6 střevíců, 9 pídí, 72 palců) = 177,84 cm
• látro = 7 střevíců (84 palců) = 207,48 cm

Zajímavé je také vědět co která míra je. Například palec je šířka palce pod prvním článkem prstu, píď vzdálenost mezi palcem a ukazováčkem v maximální roztažené poloze či sáh jsou roztažené paže. Loket je celkem jasný, ale látro myslím, že už tak ne. Jedná se o výšku postavy s rukama vytaženýma nad hlavu. Tyto míry měly i svá měřidla, například sáhovici či motovidlo. Motovidlem se měřil loket (velmi často látky).

Staročeské jednotky objemu tekutin:

• kapka = 0,005 l
• žejdlík = 70 kapek = 0,353 l
• holba = 2 žejdlíky = 0,707 l
• máz = 2 holby (4 žejdlíky) = 1,415 l
• vědro = 40 mázů (80 holeb, 160 žejdlíků) = 56,6 l

Staročeské váhové míry:

• špetka (sůl, koření…) = 1, 458 g
• kvintlík (droždí, kvásek…) = 4, 375 g
• lot = 4 kvintlíky (12 špetek) = 17, 5 g
• unce (máslo…) = 2 loty (8 kvintlíků) = 35 g
• hřivna (stříbro, drahé kovy…) = 16 lotů (64 kvintlíků) = 280 g
• libra (maso, tvaroh, sýr, med…) = 2 hřivny (32 lotů) = 560 g

Staročeské početní jednotky:

• 3 kusy = vrh
• 12 kusů = tucet
• 15 kusů = mandel
• 30 kusů = půlkopa
• 60 kusů = kopa
• 144 kusů = veletucet (12x12)

Teď už víme, "zač je toho loket" a nenecháme se opít žádným žejdlíkem. A v budoucnu se k tomuto tématu určitě vrátíme i v některém z našich rozhovorů. Národopis je totiž plný krásných příběhů.